Pohledy na vybrané téma

Technologické možnosti

Pokud chceme technologicky snížit emise produkované motorovými vozidly, máme k dispozici tři možnosti. První je snížit spotřebu paliva a tím i produkci znečištění. Toho dosáhneme využitím méně výkonných a energeticky efektivnějších motorů, snižováním valivého odporu pneumatik, elektrické výbavy vozidla apod. V dnešní době je např. stále oblíbenější systém STOP/START, který automaticky vypíná motor při delším stání např. na křižovatkách a po sešlápnutí plynu jej opět spouští.

Druhou možností je upravit spalovací proces v motoru takovým způsobem, že při stejné spotřebě paliva vzniká méně znečištění. Do této kategorie technologických postupů se řadí použití vysokotlakého vstřikování, řízeného průběhu vstřikování, čtyřventilové technologie, turbodmychadla s variabilní geometrií nebo systém recirkulace spalin (EGR).

Poslední (a nejčastěji používanou) variantou je odstraňování již vzniklého znečištění filtrem pevných částic nebo přeměnou na neškodné látky v katalyzátoru. V praxi se často používají kombinace všech těchto technologických řešení.

Nižší spotřeby paliva lze dosáhnout i pomocí úprav karoserie vozidel, resp. snižováním jejich aerodynamického odporu, již při návrhu automobilu (Tab. 1).

Tab. 1 Orientační srovnání součinitelů aerodynamického odporu (Cx) automobilů

Typ vozidla Součinitel odporu vzduchu (Cx)*
Běžný osobní automobil 0,3–0,4
Sportovní automobil 0,25–0,3
Autobus 0,5–0,7
Nákladní automobil 0,8–1,0
Nákladní automobilová souprava – přívěs 1,0–1,2

* Čím menší je hodnota Cx, tím menší odpor vzduchu na automobil působí. Nejnižším odporem se vyznačují speciální elektromobily na solární pohon, určené k vytrvalostním závodům těchto speciálů (Cx= 0,07).