Pohledy na vybrané téma

Využití odpadů na rekultivaci

Pro rekultivace používáme mimo jiné i řadu materiálů, které rovněž pocházejí z odpadů, a dělíme je do několika skupin. První jsou tzv. těsnící materiály, které zajistí utěsnění rekultivovaných míst. Jako příklad lze uvést rekultivaci uzavíraných skládek odpadů, kdy se používají těsnící materiály proto, aby nedošlo k vnikání dešťové vody do skládky. Tímto se zamezuje vyplavení nebezpečných látek, chemikálií a odpadů ze skládky a nedochází tak ke kontaminaci okolního prostředí a podzemní vody. Jako těsnění se používají např. jílové zeminy nebo bentonit. Druhou skupinou jsou vyrovnávací materiály, které slouží k vyrovnání rekultivovaného místa do požadovaného tvaru a k obnově původního reliéfu. Pro tyto účely se nejčastěji používají inertní odpady, nekvalitní zeminy a hlušina. Poslední skupinou materiálů užívaných k rekultivaci představuje biologicky aktivní vrstva, která slouží pro tzv. biologickou rekultivaci. Do této skupiny nejčastěji patří komposty, směsi kalů z odbahňování rybníků nebo čistíren odpadních vod, které poskytují životní prostor pro keře, stromy a rostliny, které se v rámci rekultivace i v následném období vysazují.

V ČR je na rekultivaci skládek využíváno méně než 4 % z celkového množství vyprodukovaných odpadů.

 

Obrázky
Graf 1 Vývoj podílu odpadů z celkové produkce odpadů, využitých na rekultivace skládek, ČR [%]
Graf 1 Vývoj podílu odpadů z celkové produkce odpadů, využitých na rekultivace skládek, ČR [%] xls; 49kB
Zdroj: CENIA (ISOH)
Obr. 1 Rekultivované území – kopec Ressl u Mostu
Obr. 1 Rekultivované území – kopec Ressl u Mostu
Obr. 2 Rekultivace bývalého dolu Ležáky – napouštění jezera Most (2009)
Obr. 2 Rekultivace bývalého dolu Ležáky – napouštění jezera Most (2009)
Autor: Cool3d
Odkazy