Pohledy na vybrané téma
Navigace sekce

Chování spotřebitelů a životní prostředí

Alternativními ukazateli kvality života jsou také tzv. interní vlivy, jako je učení, vnímání svého okolí, motivy k nalezení podstaty života, či osobnost lidského jedince jako součást přírody. Tyto vlivy jsou formovány prostředím, ve kterém vyrůstáme, ale také kulturní vyspělostí národa. Nejsnáze toto můžeme pochopit např. tím, že si porovnáme přístup k životu např. Norska a Polska, či samotné České republiky. Je obecně známo, že Skandinávie patří k regionům s nejčistším životním prostředím. Oproti tomu u nás v ČR se ještě stále musíme potýkat s následky nadměrné průmyslové výroby a projevy environmentálně neodpovědného chování.

Příkladem z nedávné historie jsou kyselé deště, které v 70. a 80. letech minulého století likvidovaly lesní porosty Krkonoš či Krušných hor a byly jedním ze symbolů toho, jak bývalý režim devastoval životní prostředí. Kyselé deště však nezmizely ani poté, co byly na počátku 90. let odsířeny uhelné elektrárny, chemické podniky a další průmyslové provozy. Díky neustálé, i když nižší, expozici škodlivých látek z ovzduší, patří české lesy i nadále k nejvíce "nemocným" v Evropě.

To je dané jednak historickým vývojem, kdy mentalita doby nedávala prostor pro uvědomění si spojitosti spotřeby a ochrany životního prostředí, a jednak tím, že ,,spotřeba“ v moderním západním smyslu u nás prostě neexistovala. Je pak logické, že země, které se mohly svobodně vyvíjet, měly možnost samy objevit, že nadměrná spotřeba všeho může vést k degradaci přírody a krajiny a zasazovaly se tak o osvětu, vzdělávání a rozvoj ekologického vnímání svých občanů daleko dříve a daleko zodpovědněji.

 

Obrázky
Obr. 1 Kyselými dešti zničené lesy v Jizerských horách
Obr. 1 Kyselými dešti zničené lesy v Jizerských horách
Autor: Nipik
Odkazy