Pohledy na vybrané téma

Dezertifikace půd

Pouště na Zemi zabírají 42 miliónů km² a pokrývají 28,5 % povrchu pevniny, včetně pouští polárních, např. Antarktidy a Grónska. Přírodní podmínky, zejména sucho a nedostatek srážek, ale také dlouhodobý tlak lidí vedou k tomu, že ve velkých částech jižní Evropy dochází k tzv. dezertifikaci, neboli šíření pouští. V jižní, střední a východní Evropě je 8 % území, tedy přibližně 14 milionů hektarů, velmi náchylných k desertifikaci, což odpovídá zhruba dvojnásobku rozlohy naší republiky. V případě, že zohledníme také mírnou náchylnost, zvyšuje se tento údaj na více než 40 milionů hektarů. Celosvětově je pak šířením pouští více či méně intenzivně ohroženo 29 % pevniny. Nejvíce postižené jsou země ležící v pásu afrického Sahelu, ve Střední Asii a Latinské Americe.

Během procesu dezertifikace se z životaschopné půdy v dobrém stavu vytrácejí živiny do takové míry, že v ní není možný život a může být dokonce odváta. Pouště se neustále rozšiřují z důvodu nesprávného obdělávání, nadměrného pasení, nadměrného kácení stromů a dřevin, ničení tropických pralesů a změn klimatu.(1) Podle výzkumů bylo ještě před 5 až 7 tisíci lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví.


(1)Nováček, P., Huba, M. Ohrožená planeta. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc, 1994. 203 str. ISBN 80-7067-382-6.

 

Obrázky
Obr. 1 Největší africká poušť Sahara (Maroko)
Obr. 1 Největší africká poušť Sahara (Maroko)
Autor: Pavel Ehrlich
Obr. 2 Půda v horkých oblastech světa trpí nedostatkem vláhy
Obr. 2 Půda v horkých oblastech světa trpí nedostatkem vláhy
Autor: Pavel Ehrlich
Obr. 3 Mapa světa – ohrožení desertifikací půd
Obr. 3 Mapa světa – ohrožení desertifikací půd
Autor: USDA
Odkazy