Pohledy na vybrané téma
Navigace sekce

Ekologická únosnost území

Ekologická únosnost území je „schopnost území snést určitou činnost bez toho, aby byla významně a nepřípustně narušena. Určuje tedy jakýsi „strop“, co všechno a do jaké míry je možné si na určitém místě dovolit bez narušení jeho funkcí. Mnohdy se jedná o více zásahů najednou.

Při hodnocení únosnosti zatížení krajiny se berou v úvahu dvě vlastnosti území – užitnost a odolnost. Užitnost shrnuje možnosti území uspokojovat lidské potřeby (zemědělství, krása, odpočinek apod.), a v souvislosti s tím i snášet druhy možných zátěží, které by jej mohly narušit (hluk, zápach, prašnost, podmáčenost apod.). Odolnost shrnuje schopnosti území bránit se působení škodlivých vlivů.

Příkladem ekologické únosnosti území může být:

  • množství živin přitékajících do vodní nádrže, které ještě záporně neovlivní chov ryb,
  • množství chemických látek (např. kapalných odpadů) v přítoku do zátoky, které ještě významně neovlivní biologickou pestrost (druhová skladba a početnost) života v ní,
  • druh a množství ochranných postřiků v sadu, který pomůže zlepšit kvalitu jablek, ale významně neohrozí druhovou pestrost hmyzu zde žijícího,
  • kácení v parku, které park prosvětlí, ale nebude mít vliv na jeho odpočinkovou funkci a přitažlivost pro hnízdění ptáků.

Napadají vás ještě nějaké další příklady? Víte o nějakých případech, kdy byla ekologická únosnost krajiny nevratně překročena? (1)


(1) NOVÁKOVÁ, Eliška. Únosné zatížení krajiny (Acceptable Landscape Load). Životné prostredie, 1999, čís. 33/1.

 

Obrázky
Obr. 1 Eroze půdy výrazně snižuje biologickou kapacitu krajiny
Obr. 1 Eroze půdy výrazně snižuje biologickou kapacitu krajiny
Autor: Volker Prasuhn
Obr. 2 Aralské jezero – dříve největší slané jezero a bohaté loviště ryb se kvůli zavlažování bavlníkových plantáží změnilo v jedovatou poušť
Obr. 2 Aralské jezero – dříve největší slané jezero a bohaté loviště ryb se kvůli zavlažování bavlníkových plantáží změnilo v jedovatou poušť
Odkazy