Pohledy na vybrané téma
Navigace sekce

Energetika

Dopad energetiky na životní prostředí je závislý na způsobu získání energie. Největší zátěž životního prostředí pochází ze spalování fosilních paliv, které se na výrobě elektřiny v ČR podílí cca z 60 %. Podobně je tomu i ve světě. Energetika je proto největším průmyslovým zdrojem emisí většiny základních znečišťujících látek a skleníkových plynů. V ČR pochází z tepelných elektráren více než 30 % celkových emisí oxidů dusíku (NOx), 60 % emisí oxidu siřičitého (SO2), cca 8 % tuhých emisí (TZL), více než 40 % emisí CO2 a 2 % celkových emisí oxidu uhelnatého (CO). Ve většině uvedených znečišťujících látek jde v celostátním pohledu o nejvyšší čísla (kromě emisí CO, u kterého většina průmyslových emisí pochází z hutnictví). Je však pravda, že kvůli výšce komínů a tím i lepšímu rozptylu škodlivin je vliv energetiky na kvalitu ovzduší menší, než má např. lokální vytápění domácností nebo silniční doprava.

Výroba energie z neobnovitelných zdrojů energie způsobuje změny klimatu, neboť uhlík, který byl v dávné minulosti ukládán do živých organismů, se při spalování uvolňuje ve formě oxidu uhličitého (CO2), který zesiluje skleníkový efekt. Jaderné elektrárny jsou rizikové pouze z pohledu možných havárií a nakládání s jaderným odpadem.

Energetice a jejímu vlivu na životní prostředí je věnována celá podkapitola Energie a životní prostředí, proto další informace hledejte tam.



Graf 1: Vývoj výroby elektřiny v ČR (I. st - konvenční zdroje energie) [GWh]

Nejsou dostupná aktuální data.
Zdroj: ISSaR



Graf 2: Vývoj výroby elektřiny v ČR (II. st - obnovitelné zdroje energie) [GWh]

Nejsou dostupná aktuální data.
Zdroj: ISSaR