Pohledy na vybrané téma

Filtr pevných částic

Filtr pevných částic (DPF, z angl. - Diesel Particulate Filter) se používá pro odstraňování prašných částic (PM) ve výfukových spalinách vznětových motorů. Můžeme si je představit jako jemné saze, které tvoří částice nespáleného uhlíku z paliva a malé množství oxidů kovů, vznikajících mechanickým oděrem uvnitř motoru. Emise pevných částic vznikají zejména ve vznětových motorech, které ve srovnání s benzínovými motory produkují až 200krát větší množství PM. Filtr pevných částic je schopen zachytit více jak 95 % pevných částic, které klasický katalyzátor odbourat nedokáže. Podle měření výrobců vypustí automobil vybavený s filtrem pevných částic za 80 tis. km do ovzduší pouze 100 gramů sazí. Pokud jím není vybaven, jsou to zhruba 3 kilogramy.

Filtr je možné si představit jako jemné sítko, které je umístěno v kovovém plášti. Oproti katalyzátoru má filtr jednu zásadní odlišnost – zatímco v katalyzátoru se škodliviny chemicky odbourávají, ve filtru se pouze mechanicky zachycují a následně hromadí. Pokud by nebyly odstraněny, časem by ho ucpaly. Tento problém je vyřešen dodatečným spalováním sazí přímo ve filtru po zahřátí motoru. Tím dochází k regeneraci, resp. čištění filtru. Do automobilů s filtrem pevných částic nelze používat tzv. bionaftu, a to kvůli jejím odlišným charakteristikám spalování, které neumožňují dostatečnou regeneraci filtru. Filtru pevných částic, stejně jako katalyzátoru, nesvědčí jízda na krátké vzdálenosti, stejně jako časté a pomalé jízdy po městě.

 

Obrázky
Obr. 1 Filtr pevných částic - schéma funkce
Obr. 1 Filtr pevných částic - schéma funkce
Obr. 2 Průřez filtrem pevných částic
Obr. 2 Průřez filtrem pevných částic
Odkazy