Pohledy na vybrané téma
Navigace sekce

Lesní hospodářství

Funkce lesního hospodářství by měla být ze své podstaty přínosná pro les a tedy i mít pozitivní dopad na životní prostředí. Ne vždy tomu tak však bývá, neboť člověk často upřednostňuje produkční funkci lesa před funkcí mimoprodukční.

Největší negativní dopady způsobuje plošná těžba dřeva s použitím těžké techniky (harvestory, traktory), která narušuje lesní ekosystém, poškozuje půdu, zvyšuje riziko eroze, snižuje retenci vody a mění tak odtokové poměry v povodí. Nejhorší je v tomto smyslu kácení lesa v podobě tzv. holosečí. Les má i své vlastní mikroklima, typické vyšší vlhkostí a menšími výkyvy teplot, které těžba narušuje a poškozuje tak biotop řady rostlinných i živočišných druhů, čímž omezuje biodiverzitu. Oslabený lesní porost je také snáze napadán lesními škůdci.  Největším problémem současnosti souvisejícím s lesy je však kácení a vypalování deštných pralesů na úkor zemědělství. Dalšími důvody pro kácení pralesů jsou zisk levného a kvalitního tropického dřeva, těžba surovin v dolech a lomech a budování velkých staveb (např. přehrad).

Lesní hospodářství kromě těžby zahrnuje i obnovu lesa. Cílem správného hospodářství je udržení vhodné věkové a druhové skladby lesa. Příkladem nerespektování těchto zásad byla výsadba smrkových monokultur v Krušných a Jizerských horách, které byly na konci 20. století zničeny imisní zátěží v kombinaci s klimatickými vlivy.

V poslední době se proto čím dál tím více prosazuje lesní hospodářství v souladu s udržitelným rozvojem. Jeho cílem je starat se o les tak, aby poskytoval dostatek dřeva a zároveň plnil funkce lesa jako životního prostředí pro rostliny a živočichy, nebo zajistil zadržování dešťové vody. Dřevo a výrobky z takových lesů lze poznat podle certifikátu FSC nebo PEFC.



Graf 1: Porovnání realizovaných těžeb dřeva s celkovým průměrným přírůstem [mil. m3 bez kůry]

Nejsou dostupná aktuální data.
Zdroj: ISSaR

CPP = Celkový průměrný přírůst - průměrný přírůst vztažený k hlavnímu i podružnému porostu.