Pohledy na vybrané téma

Ropné prokletí

Existuje nelogický jev, který ekonomové nazývají prokletí přírodních zdrojů, kdy si země s velkým přírodním bohatstvím v průměru vedou hůře než země přírodními zdroji méně obdařené.

Proč se tak děje? Ropa a další přírodní zdroje, ač jsou zdroji bohatství, nevytvářejí samy o sobě pracovní příležitosti a bohužel často vytlačují ostatní hospodářské sektory. Kdysi relativně samostatné ekonomiky založené na práci se často po ropné horečce zhroutí a jsou závislé na této jedné komoditě. Nic totiž nevydělá tolik a za tak málo času jako ropa. Osud těchto peněz je však obvykle dosti podobný. Představitelé státu, mnohdy podpořeni vojenským režimem a svéhlavou diktaturou, mají snahu přivlastnit si co nejvíce pro sebe a skupinu svých oddaných. Příjmy od těžebních společností jdou převážně do kapes místním ropným klanům místo toho, aby se dostaly do oběhu a povzbudily tak ekonomiku. Veřejné instituce a ekonomika nefungují, ale protože vlády jsou uspokojené pohodlným příjmem z ropy, nemusejí vycházet vstříc nespokojeným občanům. Často také utrácejí za nesmyslné a předražené projekty. Takže v poměrně bohaté zemi pak žijí chudí lidé. Příkladem takových zemí jsou Nigérie a Venezuela.

Vedlejším, ale neméně závažným, negativním efektem těžby ropy v těchto zemích je často devastující poškození životního prostředí, především znečištění vody a půdy.