Pohledy na vybrané téma

Socioekonomické důsledky využívání půdy

Z důvodu neustálého růstu počtu obyvatel Země je nezbytné usilovat o další zvyšování zemědělské produkce pro zajištění dostatku potravin. V minulosti se to podařilo díky tzv. zelené revoluci. Díky ní v letech 1950–1985 předstihla světová produkce obilovin růst populace. To bylo dosaženo především rozšířením zavlažovacích oblastí na dvojnásobek, používáním nových odrůd, ale i většího množství chemikálií – u pesticidů se spotřeba za uvedené období zvýšila 32krát a u minerálních (chemických) hnojiv 9krát.

Podstatně se zvýšily výnosy zemědělné produkce. Díky Zelené revoluci se např. Indie, Pákistán, Thajsko, Indonésie, Čína stali v produkci obilnin soběstačnými. Zelená revoluce však měla, a doposud má, své negativní následky (viz tab. 1).

Další zvyšování výnosů, ale i rozšiřování zemědělských ploch je a bude limitováno globálními ekologickými problémy, jako je rozšiřování pouští (dezertifikace), nedostatek vody pro zavlažování, změna klimatu nebo eroze půdy.(1)

Tab. 1 Zelená revoluce – potencionální rizika

Vyšlechtěné, vysoce výnosné úrody jsou extrémně závislé na počasí, klimaticky špatný rok se může stát katastrofou.
Vlivem používání pesticidů může dojít k mnohonásobně vyššímu výskytu některých nemocí (např. vlivem nečekané mutace u hmyzu).
V minulosti často došlo k úplnému vyřazení místních odrůd, přizpůsobených danému podnebí.
Dochází k prohlubování propasti mezi bohatými a chudými – chudí rolníci nemají dostatek prostředků na nákup mechanizace, hnojiv, pesticidů a osiv, nemohou konkurovat bohatým farmářům a bankrotují.
Jelikož nedochází ke snížení porodnosti, nejsou v dlouhodobém horizontu příčiny problému nedostatku potravin zcela vyřešeny.

(1)Nováček, P., Huba, M. Ohrožená planeta. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc, 1994. 203 str. ISBN 80-7067-382-6.