Pohledy na vybrané téma

Vodní cesty v ČR

Vodní doprava v ČR je limitována především celkovou délkou splavných úseků řek – tzv. plavebních cest, která činí 355 km. To je ve srovnání s délkou silniční sítě, která má přibližně 50 tis. km, nebo železniční sítě ČR (cca 10 tis. km), příčinou okrajové pozice vodní dopravy v dopravním systému ČR.

Výhodou vodní dopravy je, že říční plavební systém je téměř vždy propojen s mořem, a tím i s námořní dopravou. V případě ČR je to prostřednictvím řeky Labe, která ústí do Severního moře. V ČR se proto vodní doprava na Labi a Vltavě používá především pro dálkovou přepravu sypkých stavebních hmot, uhlí, ropy a jejích produktů a ke kontejnerové přepravě zboží.

Plavební cesty není nutné nákladně budovat. Jejich údržba je rovněž výrazně jednodušší než údržba ostatních dopravních komunikací. Někdy jsou však stavební úpravy (prohlubování dna, plavební komory) v konfliktu se zájmy ochrany přírody a mohou narušit říční ekosystém. Splavnost řek také omezují vodní díla, sloužící k energetickým a vodohospodářským potřebám státu. V 50. letech tak byla výstavbou Vltavské kaskády definitivně přerušena splavnost Vltavy.  

Provoz na plavebních cestách a používání plavidel má, podobně jako provoz na silnicích, zákonem stanovená pravidla. Na jejich dodržování dohlíží Státní plavební správa. Správu vodních cest a jejich rozvoj v ČR zajišťuje Ředitelství vodních cest ČR. Informace o splavnosti řek, vodních stavech, plavební mapy a statistiky vodní dopravy v ČR nabízí Labsko-vltavský dopravní informační systém LAVDIS.

 

Obrázky
Obr. 1 Nákladní loď u Střekova (Ústí nad Labem)
Obr. 1 Nákladní loď u Střekova (Ústí nad Labem)
Autor: Tomáš Kolařík
Obr. 2 Vodní cesty v ČR
Obr. 2 Vodní cesty v ČR
Odkazy