Pohledy na vybrané téma

Využívání půdy v zemědělství a zemědělská produkce

Pro zemědělskou výrobu není vhodná každá půda, pěstovat plodiny se daří pěstovat pouze na kvalitních půdách. Kvalitu půdy, a tím i výnosy, určuje především půdní úrodnost, která je nezbytným předpokladem pro zemědělskou výrobu. Společně s úrodností je zemědělská výroba ovlivňována podnebím, počasím, dostupností vody nebo geologickým podložím. Každá plodina má také na půdu jiné nároky. Abychom věděli, které typy se hodí pro které plodiny, je území ČR rozděleno do pěti základních výrobních oblastí.

1. Kukuřičná – 6,7 % zemědělské půdy ČR
2. Řepařská – 24,3 % zemědělské půdy ČR
3. Obilnářská – 40,5 % zemědělské půdy ČR
4. Bramborářská – 18,5 % zemědělské půdy ČR
5. Pícninářská – 10,0 % zemědělské půdy ČR

Toto rozdělení je navrženo podle základního výrobního zaměření a podle produkční schopnosti půd. Jednoduše řečeno, zemědělskou půdu dělíme podle toho, nakolik je úrodná a co je na ní vhodné pěstovat.

V ČR je v rámci zemědělské výroby rostlinná a živočišná produkce zastoupena přibližně stejným dílem. V ostatních sledovaných státech se pohybuje podíl rostlinné produkce na produkci zemědělských výrobků v rozmezí asi 43 % (Spojené království) až 60 % (Francie).

Obecně lze říci, že znakem vyspělosti zemědělství je poměr rostlinné a živočišné výroby. Je-li převaha živočišné nad rostlinou, je to znak vyspělého zemědělství.