Pohledy na vybrané téma
Navigace sekce

Význam spotřeby pro člověka

Každý z nás má určité potřeby. Patří mezi ně např. tělesné (potřeba jídla a pití), ekonomické (práce) nebo společenské (bydlení, záliby, sport). Proto, abychom je naplnili, musíme spotřebovávat, tedy konzumovat. V tomto smyslu se často mluví o konzumní společnosti či o konzumerismu.

Konzumní společností je taková společnost, která není odkázána jen na nezbytně nutné uspokojování potřeb – jako je hlad, žízeň či místo k bydlení (hierarchii potřeb znázorňuje tzv. Maslowova pyramida. Je to taková společnost, která se cítí dostatečně bohatá na to, aby se mohla zaměřit také např. na vlastní vzdělání, kulturní vyžití nebo čisté životní prostředí. Můžeme tedy tvrdit, že konzumní společnost je výsledkem hospodářského růstu země, protože vzniká až při dostatečné zásobě bohatství. Konzumní společnost je typická pro vyspělé státy a žijeme v ní i my sami, rozhodně to tedy není nic špatného.

Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že styl života, který umožňuje spotřebu velkého množství statků, přináší vysokou spotřebu naprosto všeho. Hovoříme o nadspotřebě či hyperkonzumu. Čím bohatší jsme, tím více spotřebováváme, tím více vzniká odpadu a tím více je potřeba energie na výrobu a provoz věcí, které nakupujeme nebo vlastníme. Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik je kolem vás věcí, které nepotřebujeme, nebo bez kterých bychom se jednoduše obešli? 

 

Obrázky
Obr. 1 Spotřeba a výroba v našem životě
Obr. 1 Spotřeba a výroba v našem životě
Na tomto obrázku můžete vidět, jak se spotřeba promítá do lidského života. Nejdříve je nutné zpracovat nějaký materiál, který pochází z přírody. Z něj pak vznikne výrobek, který můžete koupit třeba v hypermarketu, spotřebovat doma a zbytek v podobě odpadu opět putuje na další zpracování – např. se z něj vyrábí teplo.
Zdroj: CENIA
Odkazy