Pohledy na vybrané téma
Navigace sekce

Zdroje energie a životní prostředí

Lidé se již od začátku civilizace naučili využívat přírodní bohatství pro svůj užitek. Ovšem příliš se nezajímali o to, co po nich zůstane. Káceli stromy, aby měli dřevo na topení, ale nesázeli nové. Později začali těžit uhlí, ropu, zemní plyn či uran. V místě vydolovaných ložisek zůstávala často jen spoušť a nehostinná krajina. Lidé se k přírodě chovali kořistnicky – co našli, to bylo jejich, a o dopady své činnosti na přírodu se už příliš nestarali.

Až v několika posledních desetiletích, kdy prudce vzrostla průmyslová výroba a spotřeba energie a kdy se postupně narušovalo životní prostředí takovým způsobem, že to již lidem bylo nepříjemné, začali se o něj více zajímat. Došlo jim, že přírodní zásoby nejsou nekonečné a že je nutné se o prostředí, ve kterém žijí, starat.

Zdroje energie můžeme z pohledu dopadů na životní prostředí rozdělit na dva základní druhy: obnovitelné a neobnovitelné.

Nic není černobílé, proto jak obnovitelné, tak neobnovitelné zdroje, resp. jejich využívání a nakládání s nimi, mají z pohledu životního prostředí své výhody a nevýhody. O tom jaké, si více povíme v následujících kapitolách.