Pohledy na vybrané téma

Znečištění ovzduší z dopravy

Podíl dopravy na celkovém znečišťování ovzduší stoupá. Je to ale dáno paradoxně vývojem mimo dopravu. Emise z průmyslu a energetiky byly v 90. letech v ČR obrovské a od té doby velmi citelně poklesly, což zapříčinilo nárůst podílu dopravy na celkových emisích. Nejproblematičtější je v tomto ohledu nákladní silniční doprava, jejíž přepravní výkony neustále rostou.

Znečištění z dopravy vzniká zejména spalováním v motorech. Tímto způsobem vznikají oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO) a z hlediska lidského zdraví zvláště nebezpečné prašné částice (PM). Ty jsou produktem nedokonalého hoření uhlovodíkových paliv, zejména nafty. Při nakládání s pohonnými hmotami se z nádrží automobilů a z nedokonale spáleného paliva uvolňují také prchavé organické látky (VOC). Z dopravy pochází i prašné znečištění vznikající z obrušování pneumatik a brzdového obložení (azbest) i vířením prachu z povrchu komunikací (tzv. sekundární znečištění). Jak jinak se vzduch ještě znečišťuje, se dozvíte v kapitole: Jak se vzduch znečišťuje?

Dobrou zprávou je, že emise většiny látek z dopravy postupně klesají, a to i přesto, že přepravní výkony osobní i nákladní dopravy zatím rostou. Souvisí s tím především vývoj technologií a uplatňování moderních postupů při výrobě a montáži vozidel zlepšující jejich „ekologické“ vlastnosti. Jakým způsobem se zjišťuje přítomnost emisních škodlivin v ovzduší, se můžete dovědět v kapitole: Jak získáváme informace o znečištění ovzduší, nebo na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).



Graf 1 Vývoj emisí z dopravy [index 1990=100]

Nejsou dostupná aktuální data.
Zdroj: ISSaR