Pohledy na vybrané téma

Zóny s omezenou dopravou

Zatímco do environmentálních zón je zakázán vjezd nejvíce znečišťujícím vozidlům, do zón s omezenou dopravou nesmí vjíždět všechna vozidla, s výjimkou těch, která mají zvláštní povolení. Zpravidla se jedná o obyvatele žijící uvnitř zóny, handicapované občany, vozidla zásobování, údržby apod. Zóny s omezenou dopravou se zavádí od poloviny 80. let 20. století v Itálii.

Jinou formou zóny s omezenou dopravou je umožnění vjezdu v určitých dnech v týdnu jen určité části automobilů.  Tato část se mění každý den. Každý den v týdnu je označen určitou barvou a té přísluší dvě čísla (sudé a liché) na konci státní poznávací značky (SPZ). Pokud registrační značka automobilu končí na toto číslo, v daný den vyjet do ulic vozidlo nemůže. Například automobily, jejichž poznávací značka končí na 5 nebo 6, nesmí jezdit v pondělí. Tento program, který byl v Mexiko City zavedený již v roce 1989 a nazvaný „Dnes žádná doprava“ (Hoy No Circula), platí pro většinu rezidentů a komerčních vozidel. Výjimku získala pouze auta poháněná například na LPG či jiné, ekologičtější druhy pohonů.

Tento druh regulace má však oproti tomu prvnímu menší pozitivní efekty – lidé si mohou např. opatřit několik velmi starých a levných aut s různými SPZ jen proto, aby mohli automobil využívat všechny dny v týdnu.