Navigace:

Duchovní bytosti

V jistém smyslu typickým prvkem krajiny, který přisuzujeme kulturám nazývaným pohanské, je víra v duchy přírodních míst. Krajina byla v jejich vidění světa doslova osídlena a místa jejich pobytu byla vnímána jako posvátná. Z dnešního hlediska plnily tyto bytosti roli ochránců prvků krajiny. Jejich ozvy se nám dochovaly v podobě pohádkových bytostí, bájí a mýtů. Tak byl rybník hájemstvím vodníka, mokřady bludiček či jeskyně zemních skřítků, v magických textech pak gnómů, sylfů či sirén. S příchodem křesťanů a později novověké vědy krajina tento svůj rozměr ztratila, dnes však zažívá jakousi renesanci v mnoha a mnoha podobách. Jedním z příkladů může být například tzv. geomancie, která je pokusem o hledání duchovních sil v krajině - jakýchsi "akupunkturních bodů Země" a bytostí, které je obývají. Více se o ní můžete dozvědět z českých překladů děl slovinského sochaře Marko Pogačnika, za pozornost však rozhodně také stojí díla K. H. Máchy, který vnímal krajinu jako plně živoucí bytost. Pozoruhodnou postavou současné hlubinné ekologie u nás je historik umění Jiří Zemánek. Při troše snahy některý z jeho textů na internetu dozajista naleznete.

Obrázky ke kapitole 'Duchovní bytosti':

Ukázky z kreseb Ukázky z kreseb - detail do nového okna
Zdroj: zlutejslon.cz/setkani_01.html
Ukázky z kreseb Ukázky z kreseb - detail do nového okna
Zdroj: zlutejslon.cz/setkani_01.html
Ukázky z kreseb Ukázky z kreseb - detail do nového okna
Zdroj: zlutejslon.cz/setkani_01.html

Patička: