Navigace:

Hnojení

Tzv. intenzivní zemědělství je založeno na jednoduchém principu. Pro růst rostlin je v zásadě zapotřebí několik málo chemických látek (především N, P, K). Pokud jich rostliny mají dostatek, dosáhnou snáz svého produkčního maxima. V roce 2006 se spotřebovalo na pohnojení jednoho hektaru zemědělské půdy přes 77 kg dusíku a skoro 12 kg fosforu. Spočítejte, kolik je to hnojiva, kdyby zemědělci použili např. ledek vápenatý obsahující 15 % dusíku a práškový supersfosfát obsahující 17 % P2O5. Veliké množství živin dodávané člověkem do zemědělské půdy však není plodinami využito a dostává se do okolní půdy a vody . V půdě pak přebytek živin dovolí růst jen několika málo druhům rostlin, které jsou takovým podmínkám přizpůsobeny (viz r-s-k strategie). Všechny ostatní druhy mizí a s nimi i mnohé druhy hmyzu a ptáků (viz potravní pyramida). Navíc je takové stanoviště přístupnější pro neofyty a invazní druhy. Spotřebu živin NPK a vápenatých hnojiv ukazují následující tabulky.
Západní člověk však tímto způsobem získal komfort snadno dostupných a levných potravin, svobodu od nutnosti většinu života trávit jejich obstaráváním a možnost uživit mnohem větší počet lidí. Na jak dlouho tuto výhodu získal a za jakou cenu, ukáže budoucnost.

Externí odkazy kapitoly 'Hnojení':

Spotřeba průmyslových hnojiv NPK přepočtená na 1 ha zemědělské půdy, 1990 - 2006 Garantované odkazy Zdroj: MZe
Spotřeba vápenatých hnojiv v tunách zboží celkem, 1994 - 2006 Garantované odkazy Zdroj: MZe

Patička: