Navigace:

SLOVNÍK

[ -a - b - c - č - d - ď - e - f - g - h - ch - i - j - k - l - m - n - ň - o - p - q - r - ř - s - š - t - ť - u - v - w - x - y - z - ž - ]

Teplotní inverze

Znamená stav, kdy se teplý vzduch nachází výše od zemského povrchu než vzduch studený. Uvedený termín tedy označuje zvláštní vertikální rozložení teploty vzduchu. Obecně je známo, že se teplota vzduchu v atmosféře s výškou mění. V troposféře je běžně pozorovaný pokles teploty vzduchu s výškou o hodnotu 0,65 °C na 100 m výšky a bývá označovaný jako teplotní gradient. Ačkoliv tato situace je v jistém ohledu "nelogická", stav je to velmi stabilní, protože teplý vzduch má nižší hustotu a nijak se mu tedy nechce klesat dolů. Atmosféra se následkem toho nijak nepromíchává. Zplodiny pocházející např. z komínů a výfuků se pak nerozptylují a zůstávají v prostoru nad městem (tzv. zadýmování).

Příčin vzniku inverzí může být několik. V zimě se např. může vzduch u povrchu nadměrně ochladit v důsledku radiačního vyzařování. Záření ze slunce nemůže tuto ztrátu kompenzovat, mj. i proto, že slunce se v zimě zdržuje nízko nad obzorem (ještě extrémnější může být situace v horských údolích, která jsou v zimě v téměř permanentním stínu). Inverze podporuje i sněhová pokrývka, která brání výměně tepla mezi vzduchem a zemským povrchem (povrch "ohřívá", vzduch nad ním ochlazuje) a navíc díky své barvě odráží i značné množství dopadajícího tepla.

Podle příčiny vzniku dělíme inverze teploty vzduchu na advekční, frontální, radiační, subsidenční a turbulentní.

  • Advekční inverze je typická nad sněhovou pokrývkou, vzniká díky přemístění relativně teplého vzduchu nad studený povrch, od něhož se teplý vzduch při zemi ochlazuje, zatímco ve výšce zůstává teplý.
  • Subsidenční inverze vzniká sesedáním chladného vzduchu z vyšších vrstev atmosféry do nižších. Studený vzduch je pak u země v údolích uzavřen a zatímco ve vyšších vrstvách dochází k promíchávání vzduchových hmot, studený vzduch je uzavřen v jakémsi "bazénu" při zemi. V mírných zeměpisných šířkách se tento typ inverze vytváří poměrně často. Na spodní hranici inverze se pak vytváří inverzní oblačnost. Tyto situace vedou ke zvyšování koncentrací škodlivin a vzniku smogu. Velmi často je také snížená dohlednost a to buď mlhou nebo kouřem. Na území České republiky to platí hlavně pro Ostravsko, které se nachází mezi dvěma horskými masívy, Jeseníky a Beskydy, a Podkrušnohoří.
  • Především v noci vznikají radiační inverze. Od rychle chladnoucího povrchu se ochlazuje i přilehlá vrstva atmosféry, na rozdíl od vyšších vrstev. Na jaře a na podzim způsobují přízemní mrazy a mlhy. V létě jsou doprovázeny rosou.

    Podle výšky inverzní vrstvy dělíme inverze na přízemní a výškové. Přízemní inverze jsou vázané na studený povrch od nějž se ochlazuje spodní vrstva vzduchu. V různých výškách se pak nacházejí výškové inverze, kterých může být i více nad sebou. Inverzi ukončuje především studená fronta, která za pomoci silného větru inverzní "jezero" rozmíchá.

  • Patička: