Navigace:

Krajina jako geometrizovaný prostor

Když dnes někoho slyšíme mluvit o prostoru, jen málokdy si uvědomíme, že používáme pojem, který ještě před nějakými 400 lety neexistoval, že žádná jiná, než západoevropská kultura takový pojem nevytvořila a že je vlastně obrovským objevem novověkého umění (objev perspektivy) a filosofie (především Isaaca Newtona). Máme na mysli ten prostor, v němž si krajinu představujeme, když ji chceme věcně uchopit, a který nazýváme prostorem geometrizovaným. Filosofové si pro něj vytvořili metaforu prázdného akvária beze stěn, aby si byli vědomi jeho absolutní povahy. Protože teprve když prostor geometrizujeme, můžeme do něj vnášet veličiny, jako je délka, plocha či objem, a s jejich pomocí jím manipulovat. A pokud si do takového prostoru vložíme krajinu, máme splněn základní předpoklad pro možnost technického přístupu k ní.

Pro lepší představu se podívejte na blokový model krajiny, na kterém vidíte cosi jako její výseče s technickými a fyzikálními parametry (v tomto případě se jedná o schéma koloběhu uhlíku). S takovou představou krajiny pracují vědci, ale třeba také architekti, urbanisté nebo třeba horníci. Užití tohoto přístupu můžete nalézt více rozvinuto např. v kapitole kořistnický přístup ke krajině, ale prakticky ve všech ostatních kapitolách. Přestože pohled na prostor jako na geometrizovaný absolutní prostor byl ve fyzice už před 100 lety opuštěn, celá řada věd jej dodnes jaksi samozřejmě (a mnohdy neuvědomovaně) používá a pro řadu z nich je výchozím předpokladem (rámcem) pro jejich poznatky.

Obrázky ke kapitole 'Krajina jako geometrizovaný prostor':

Model krajiny - detail do nového okna
Zdroj: SlimFilms.com
Všimněte si, že blokový model krajiny, na kterém je v tomto případě zobrazen koloběh uhlíku, vypadá, jako by byl vyjmut z akvária.

Patička: