Lidské stavby

Lidé žijící v těsnějším sepětí s přírodou v ní vždy nalézají místa, která pro nějaké jejich vlastnosti považují za posvátná. Někdy je uctívají tak, jak jsou, jindy se snaží jejich jedinečnost nějak vystihnout či zesílit. Tak můžeme také v českých krajinách najít nejrůznější kultovní objekty, mezi nejznámější však jistě patří tzv. menhiry. Jsou to zpravidla svisle do země zasazené kameny, které bývají spjaty s historickými postavami či událostmi kraje, v němž se nacházejí, ještě častěji pak s místními pověrečnými vyprávěními nebo lidovým kultem světců. U těch prehistorických můžeme předpokládat i magický účel. Nejznámějším menhirem u nás je asi Zkamenělý pastýř nacházející se nedaleko Klobouk na Slánsku. Stojící soustavy menhirů typu anglického Stonehenge, o které se předpokládá, že spojovaly zemské a nebeské cykly, u nás však nemáme.

Ani současnost však není podobných děl prostá, naopak. Když pomineme vztyčování „novodobých menhirů“ jako módní prvek posledního desetiletí, stojí za pozornost např. série přírodních soch v okolí vesnice Hostětín na Slavičínsku nebo opravdová pozoruhodnost, na kterou náhodně narazil autor těchto řádků u rozhledny na kopci Dymníku u Rumburka. Na pozemku soukromého golfového hřiště tam stojí objekt, jehož autorem je Ladislav Moučka, a který je základní maticí, podle níž byly stavěny všechny sakrální barokní stavby.