Biomasa

Celková hmota jedinců určitého druhu, skupiny druhů nebo všech druhů společenstva na určité ploše. U rostlin se vyjadřuje v hmotnosti sušiny, u živočichů také v čerstvé hmotnosti (v joulech, dříve i v kaloriích, obsahu uhlíku ap.). U půdních a vodních organismů se vztahuje také k objemu (litr, cm³, m³). U rostlin se rozlišuje biomasa podzemní nebo nadzemní, biomasa živá nebo mrtvá.

V energetice má pojem biomasa poněkud odlišný význam. Biomasa je definována jako hmota organického původu, látky tvořící těla živých organismů, jako jsou živočichové, rostliny, sinice a houby. Energie biomasy má svůj původ ve slunečním záření a fotosyntéze, jedná se o obnovitelný zdroj energie. V souvislosti s energetikou jde nejčastěji o dřevo a dřevní odpad, slámu a jiné zemědělské zbytky včetně exkrementů užitkových zvířat a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu.

Rozlišujeme biomasu „suchou“ (např. dřevo) a „mokrou“ (např. tzv. kejda - tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat promísené s vodou). Základní technologie zpracování se dělí na suché procesy (termochemická přeměna) jako je spalování, zplyňování a pyrolýza a procesy mokré (biochemická přeměna), které zahrnují anaerobní vyhnívání (metanové kvašení), lihové kvašení a výrobu biovodíku. Zvláštní podskupinu potom tvoří lisování olejů a jejich následná úprava, což je v podstatě mechanicko-chemická přeměna (např. výroba bionafty a přírodních maziv).

Biomasa se zpracovává na:

a. pevná paliva na bázi dřevní fytomasy, dřevní štěpka, piliny, polínkové dřevo, brikety, pelety a granule, dřevěné uhlí, produkty částečné pyrolýzy (torrefied wood);

b. pevná paliva na bázi energetických bylin a stébelnin, řezanka, balíky nízkotlaké a vysokotlaké, standardní a obří brikety, pelety a granule;

c. kapalná paliva, extrahované rostlinné oleje, bionafta, bioetanol, produkty rychlé pyrolýzy;

d. plynná paliva, bioplyn, skládkový plyn, kalový plyn, biovodík, dřevoplyn.