Čistší produkce

Forma preventivní strategie ochrany životního prostředí. Začala se formovat v druhé polovině 80-tých let minulého století a byla z počátku v různých zemích různě označována. Hlavním rysem této strategie je její zaměření na odstranění příčin způsobujících vznik jevů škodlivých vůči životnímu prostředí. K prvnímu pokusu o sjednocení různých názvů a vymezení pojmu čistší produkce došlo na 15. zasedání UNEP v květnu 1989 v Paříži, kde byla čistší produkce definována (takový koncepční a procedurální přístup k výrobě, v němž je vyžadováno, aby všechny fáze životního cyklu produktu a výrobních procesů byly stále prověřovány s účelem zabránit vzniku jak krátkodobého, tak i dlouhodobého poškození zdraví člověka a životního prostředí). Tato definice byla v roce 1994 na zasedání UNEP upravena a dnešní mezinárodně používaná definice zní: Čistší produkce je stálá aplikace integrální preventivní strategie ochrany životního prostředí na procesy, výrobky a služby s cílem zvýšit jejich efektivnost a omezit rizika jak vůči člověku, tak i vůči životnímu prostředí. Čistší produkce se v praxi uskutečňuje pomocí systematických postupů jako je např. hodnocení možností čistší produkce a monitoring a targeting.

Aplikace čistší produkce se intenzivně rozšiřuje po celém světě, neboť téměř vždy se vedle snížení negativního dopadu na životní prostředí dosáhne i snížení nákladů. Čistší produkce je proto zařazována mezi strategie jimiž se dosáhne dvojího vítězství (win-win strategy). Význam čistší produkce dokládá vyhlášení Mezinárodní deklarace o čistší produkci v září 1998 v Soulu v Koreji. Česká republika tuto Deklaraci podepsala v roce 1999 a v roce 2000 vyhlásila vláda ČR z iniciativy MŽP Národní program čistší produkce. Úkolem NPCP je rozšiřování čistší produkce do práce dalších resortů (vládní usnesení ze dne 9. února 2000 č. 165).