Spalování odpadů jako jeden ze způsobů odstraňování odpadů nevyužívá na rozdíl od spalování s energetickým využitím energii uvolněnou z odpadu. Spalováním odpadů se snižuje množství organických znečišťujících látek v odpadech a omezuje celkové množství odpadů (a tím i skládkování). Spalovat by se měly jen ty odpady, které nelze využít jako druhotné suroviny (přednost má dle hierarchie nakládání s odpady materiálové využití). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, zdravotnický odpad, čistírenské kaly apod. Pro spalování odpadů se používá dvou metod:
Spalování má tu výhodu, že popel, který zbude po spálení odpadu má 25 až 30 % původní hmotnosti odpadu a jeho objem se sníží až na 10 %. Spalování je výhodnější v hustě obydlených městech, kde je nedostatek místa pro skládkování odpadů a dostatečný přísun odpadu. Odpady samotné jsou mnohdy díky jejich různorodému složení obtížně spalitelné. To platí zejména pro komunální odpad, který je nutné míchat s dobře spalitelnými odpady v takovém poměru, aby byly schopny trvale hořet bez pomocných látek. Spalování odpadu probíhá ve spalovnách odpadu. Produktem spalování odpadu jsou jednak emise znečišťujících látek a jednak popel, který je ukládán na skládky. Jaké emise vznikají a jaká ze spalování odpadů plynou rizika, se dozvíte v kapitole: Vliv odpadů na kvalitu ovzduší.
V ČR se v posledním sledovaném roce spálilo 76 654 t odpadů za rok, což je 0,25 % z celkové produkce odpadů v ČR.
Graf 1: Vývoj podílu skládkovaných a spalovaných odpadů z celkové produkce odpadů v ČR [%]
Nejsou dostupná aktuální data.
Zdroj: ISSaR
Graf 1 Vývoj podílu skládkovaných a spalovaných odpadů z celkové produkce odpadů ![]() |
Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. – CeHO, CENIA (ISOH) |
Obr. 1 Spalovna odpadů SAKO v Brně |
Autor: Marcel Musil © |
Zdroj: www.geolocation.ws |
Obr. 2 Popel ze spalovny komunálního odpadu |
Zdroj: MŽP |
Obr. 3 Mapa rozmístění spaloven odpadů v ČR v roce 2012 |
Zdroj: www.cenia.cz |
![]() | ||
| ||
| ||