Mechanicko-biologicky se upravuje zejména směsný komunální odpad. Jedná se o kombinaci mechanických, fyzikálních a biologických postupů, kdy se z odpadu nejprve vytřídí velké části biologicky nerozložitelného materiálu (kovy, plasty, sklo, apod.) a poté se odpad tzv. biologicky stabilizuje. Biologická stabilizace není v podstatě nic jiného než kompostování, kdy se hmota rozkládá za přístupu vzduchu. Takto stabilizované odpady již na skládce nepodléhají biologickému rozkladu, čímž je výrazně snížena tvorba skleníkových plynů
, zejména metanu
(CH4), zápachu, nebezpečných výluhů
apod. Tento materiál se používá jako rekultivační substrát k rekultivaci skládek.
Druhou výhodou této technologie je, že se dodatečnou separací kompostovatelných složek komunálního odpadu dlouhodobě snižuje celkový objem odpadu, který je ukládán na skládky. Jedním z výstupů automatizované linky na mechanicko-biologickou úpravu odpadů je vysoce výhřevná a k energetickému využití vhodná tzv. "lehká frakce“ – certifikované
palivo, které je v zahraničí používáno v elektrárnách, teplárnách nebo cementárnách. Mechanicko-biologická úprava odpadů se provádí zejména v zahraničí, ale i tam se od ní již částečně upouští kvůli malé využitelnosti produktů úpravy. Kompost je totiž znečištěný malými kousky plastů, skla, kovů apod. V ČR se tato metoda úpravy odpadů téměř nevyužívá (1), (2).
(1) Komunální odpad [online]. [cit. 2012-10-12]. Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z WWW: http://www.komunalniodpad.eu/?str=pojmy
(2) Způsoby využívání a odstraňování odpadů [online]. [cit. 2012-10-12]. VŠCHT Praha. Dostupné z WWW: http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/1ZOZP/odpady/odpady3.htm
![]() |
| Obr. 1: Schéma linky mechanicko-biologické úpravy a podíl jednotlivých frakcí |
Zdroj: www.wikipedia.org |
![]() |
| Obr. 2 Palivo odvozené z odpadu |
| Autor: Jan Habart © |
Zdroj: www.wikipedia.org |