Energie v přírodě se neustále přeměňuje, ukládá a zase uvolňuje. Organismy, včetně člověka, ji do sebe prostřednictvím různých látek absorbují a ukládají a v případě potřeby ji použijí. Tomuto koloběhu energie a látek říkáme metabolismus. Zdrojem energie jsou živiny obsažené v potravě, které jsou pomocí enzymů rozkládány a vstřebávány v trávicí soustavě. Sacharidy se štěpí na jednoduché cukry, z nichž nejvýznamnější je glukóza. Tuky jsou rozloženy na mastné kyseliny a glycerol, bílkoviny na aminokyseliny. Tuto chemicky vázanou energii pak dokážou naše svaly přeměnit na energii mechanickou.
Jednoduché organismy potřebují pochopitelně méně energie než organismy větší a složitější. Hmyz jistě nepotřebuje tolik energie jako lev lovící v savaně kopytníky. Proto hmyzu stačí jen několik kapek šťávy z rostlin, kdežto lev nutně potřebuje nasytit masem, ve kterém je ukryto mnohem více energie.
Potravní vztahy mezi druhy v ekosystému, vyjadřující i jeho energetickou bilanci, popisuje potravní řetězec. Jde o sled druhů od základního druhu (rostliny) přes další, který se jím živí, a končí vrcholovým predátorem, kterého už jiný druh nekonzumuje. Například žralok sežere tuňáka, který se živí menšími rybami. Potravní řetězec ukazuje, jak se v rámci ekosystému přesunuje biologický materiál a energie z jednoho druhu na druhý.
Tab. 1 Příklady potravních řetězců
Potravní řetězec – úroveň | Ekosystém | |||
Pole/louka | Les | Rybník | Oceán | |
primární producent | tráva | tráva | řasy (fytoplankton) | řasy (fytoplankton) |
konzument I. řádu (herbivor) | luční koník | rejsek | larva komára | mořští korýši |
konzument II. řádu (omnivor) | skokan | zmije | vážka | makrela |
konzument II. řádu (omnivor, karmivor) | užovka | ježek | okoun | tuňák |
konzument II. řádu (karmivor, omnivor) | jestřáb | liška | volavka | žralok |