Pohledy na vybrané téma

Půdní druhy podle zpracovatelnosti

Podle zpracovatelnosti se půdní druhy zejména v zemědělské praxi označují jako:

Lehké – sem patří půdy písčité a hlinitopísčité, které jsou dobře propustné a provzdušněné a snadno se obdělávají. Mikrobiální činnost bývá intenzivní, dochází při ní k rozkladu organických látek na jednoduché anorganické sloučeniny, jako je voda, kyslík a další. Nevýhodou těchto půd je větší nebezpečí vyplavení živin, protože jsou dobře propustné pro vodu. Tyto půdy rovněž rychle vysychají, takže pokud jsou využívány zemědělsky, je potřeba je zavlažovat.

Střední – sem patří půdy písčitohlinité a hlinité, které mají příznivé fyzikální vlastnosti a dobrou vodní a vzdušnou kapacitu. Vyznačují se dobrou biologickou činností a vhodným uvolňováním živin pro rostliny. Středně těžké půdy nalezneme v nížinách, kde se díky jejich příznivým vlastnostem využívají pro zemědělství.

Těžké – sem patří půdy jílovitohlinité, jílovité, jíly. Vyšší obsah jílu způsobuje zhoršování fyzikálních vlastností. Půdy mají malou propustnost pro vodu a vzduch, tím je i biologická aktivita nižší a rozklad organické hmoty je pomalejší. Tyto půdy proto bývají náchylnější k zamokření. Těžké půdy nejsou úrodné, proto se zemědělsky nevyužívají, je však možné jejich vlastnosti zlepšit přidáním písku, kompostu či vápna.