Zábory půdy

Člověk půdu od nepaměti využívá ke stavbě obydlí, silnic, obživě, rekreaci i k jiným účelům. V některých případech dochází k nenávratné ztrátě půdy, tedy k jejímu trvalému zničení, např. zastavěním pole obytnou zónou, nákupním střediskem nebo výstavbou dálnice. Nákupní střediska zabírají nemalou plochu. Např. na pražské periferii zabírají obchodní více než 100 ha zemědělské půdy, z toho většina spadá do kategorií nejúrodnějších půd.⁽¹⁾

Jinde půda ztrácí svůj produkční význam, ale ponechává si částečně význam ekologický, jako např. v místě golfového hřiště nebo dostihové dráhy. Jedním z největších záborů půdy v minulosti bylo rozšiřování povrchové těžby hornin. V takto postižených místech však probíhá poměrně úspěšná rekultivace (obnovení funkcí půdy a krajiny) a vznikají zde nové půdy, které nazýváme antropozemě.

V ČR klesá podíl zemědělské půdy na celkové rozloze státu nejrychleji ve srovnání se sousedními zeměmi. Dlouhodobě klesá zejména podíl orné půdy, a to především na periferiích měst, kde obvykle rostou skladové komplexy a průmyslové zóny. Každý den tak v ČR ubyde necelých 25 ha orné půdy – pro vaši lepší představu se jedná o plochu zhruba 40 fotbalových hřišť, která každodenně nenávratně zmizí.⁽¹⁾

⁽¹⁾Spilková, J., Šefrna, L. Uncoordinated new retail development and its impact on land use and soils: A pilot study on the urban fringe of Prague, Czech Republic. 2010. Landscape and Urban Planning 94 (2010), s. 141–148.

Graf 1: Vývoj orné půdy v ČR [ha]

Nejsou dostupná aktuální data.
Zdroj: ISSaR

V roce 2011 bylo zabráno výstavbou cca 2 700 ha orné půdy, což je zhruba rozloha městské části Praha 5 (rozloha celé Prahy je okolo 500 tis. ha). Intenzita zástavby zaujímá plochu cca 7,5 ha za den. Silniční infrastrukturou bylo v roce 2011 zabráno cca 126 hektarů půdy, v letech 2005–2007 to však bylo okolo 800 ha ročně.