Regulace dopravy, čili její řízení a usměrňování, má za cíl kromě zdokonalení a zefektivnění dopravy také snížení jejích dopadů na životní prostředí. Nejde pouze o nějaké zákazy, omezení či nařízení. Může jít např. o opatření k zamezení tvorby kolon na silnicích, lepší návaznost spojů městské hromadné dopravy (MHD) a další přínosy. Efekt regulace tedy může být pozitivní i pro ty, co dopravu využívají. Regulace dopravy se týká především dopravy silniční.
Regulace je možná pomocí pozitivní či negativní motivace. To je dosahováno zejména na úrovni ekonomické. Pokud chceme čistší ovzduší ve městě, je možné zpoplatnit např. vjezd do centra města, zvýšit daň na pohonné hmoty nebo silniční daň. Naopak může stát či obec poskytnout úlevu na dani či finanční odměnu za vybudování cyklostezky či pěší zóny nebo za zdokonalení MHD. Druhou možností jsou zákazy, příkazy a omezení. Patří sem omezení vjezdu do určité zóny, snižování rychlosti, ale i emisní standardy pro nové automobily. Mezi nástroje regulace patří rovněž poskytování služeb k řízení dopravy.