Na krajinu mají největší vliv skládky a spalovny odpadů. Hlavním problémem je změna vzhledu a celkového rázu krajiny. Na skládce se na sebe navršují jednotlivé vrstvy odpadu, čímž vzniká „hora odpadu“. Po rekultivaci může pak skládka vypadat jako obyčejný kopec, kdo by ale tušil, že pod vrstvou půdy se skrývají tuny odpadu. Skládka může vzniknout i v dolině terénu, která se může po jejím naplnění a po rekultivaci skládky srovnat s okolním terénem. Než se však skládka naplní, uzavře a zrekultivuje, mohou uběhnout i desítky let. Mnohem větším rizikem pro životní prostředí i vzhled krajiny jsou nelegální, tzv. černé, skládky. Ty se ve velké míře objevují na opuštěných místech v lesích, na polích nebo u cest. Jak může taková černá skládka vypadat, si asi každý dokáže představit. Původně přírodní nebo přírodě blízké prostředí změní k nepoznání.
Pokud jde o spalovny, ty představují stejný zásah do krajiny jako jakákoli jiná továrna, teplárna či výrobní podnik. Zábor půdy a „vylepšení“ krajiny o industriální prvek, kterému vévodí mohutný kouřící komín, potěší asi málokterého ekologa, architekta, turistu, či obyčejného pozorovatele.
Obr. 1 Skládka komunálního odpadu Tušimice |
Autor: Martin Mach © |
Zdroj: www.ekolist.cz |
Obr. 2 Rekultivovaná část skládky v Rynholci |
Autor: Ekologie s.r.o. |
Obr. 3 Skládka vznikající v dolině terénu |
Autor: Ekologie s.r.o. |
Obr. 4 Částečně zrekultivovaná skládka v Ďáblicích (Praha) |
Autor: Jan Stejskal © |
Zdroj: www.ekolist.cz |
Obr. 5 Nelegální skládky krajinu rozhodně neobohatí |
Autor: Chmee2 © |
Zdroj: www.wikipedia.org |
![]() | ||
| ||
| ||
| ||
| ||