Nejrozšířenějším půdním typem u nás jsou kambizemě. Ty tvoří 45 % půd a nacházejí se v různých nadmořských výškách. Využívají se k zemědělským i lesnickým účelům, pěstují se na nich méně náročné plodiny (řepa, pícniny, řepka), ve vyšších polohách jsou na nich lesy či pastviny.
| Hnědozemě jsou rovněž velmi kvalitní, jsou zastoupeny na 13 % zemědělské půdy. Jsou to půdy nížin a rovinatějších poloh pahorkatin. Většinou jsou využívány zemědělsky pro pěstování obilovin a řepy. |
| Černozemě patří k nejúrodnějším půdám (obsahují kvalitní humus), mají hnědavě tmavošedý až šedočerný humusový horizont. Jsou využívány pro zemědělskou produkci a tvoří 11 % našich zemědělských půd. Pěstuje se na nich pšenice, kukuřice, cukrová řepa, vinná réva, ovoce a zelenina, chmel. Nachází se v nížinách, v oblastech s teplejším podnebím a s menším množstvím srážek |
| Pseudogleje jsou dlouhodobě pravidelně zamokřené půdy, kdy se střídá zamokření a vysušování půdy, přičemž sušší stavy převládají. Zabírají 7 % půd, nacházejí se spíše v rovinatějších územích. Jsou méně úrodné, využíváme je jako louky. |
| Fluvizemě jsou typickými půdami podél vodních toků. Jejich plocha činí 6 % zemědělské půdy. Mají různorodé vlastnosti díky kolísající hladině podzemní vody, proto se tento půdní typ liší i v úrodnosti. Obecně je kvalita těchto půd dobrá. |
| Luvizemě tvoří 5 % zemědělské půdy. Přestože obsahují méně živin, jsou využívané zemědělsky k pěstování méně náročných plodin, ale i lesnicky. Mají světlé zbarvení a vyskytují se v rovinatých terénech na plochých částech úpatí svahů do nadmořské výšky cca 600 m n. m. |
| Rendziny se nachází na 4 % zemědělské půdy, vyskytují se od nížin až po hory. Jsou obdobou hnědých lesních půd, mají málo humusu a vyšší obsah větších zrn. Jsou zbarveny tmavě a v zemědělství jsou využity převážně jako louky. |
Gleje jsou trvale podmáčené půdy. Jejich výměra činí 4 % půd, vyskytují se ve sníženinách a v nivních oblastech. Jejich zemědělská hodnota je nízká, ale mají velký význam při zadržování vody v krajině. Vyskytují se na nich lužní lesy a jsou využívány pouze jako louky.(1) |
(1)Šarapatka, B. Pedologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1996. 235 s. ISBN 80-7067-590
![]() |
Graf 1 Zastoupení jednotlivých typů půd v ČR ![]() |
| Zdroj: [Šarapatka, 1996] |
![]() |
| Obr. 1 Mapa skupin půdních typů v ČR |
| Zdroj: VÚMOP, v.v.i. |
![]() |
| Obr. 2 Mapa skupin půdních typů ve světě, 2003 (angl.) |
Zdroj: FAO/EC/ISRIC |
![]() |
| Obr. 3 Příklad lokálního mapování půdních typů – povodí Odry |
| Autor: Aquatis, z dat Povodí Odry, VÚV a VUT Brno |
Zdroj: www.pod.cz |
Odkazy | ||
| ||
| ||