Působením chemických procesů dochází ke změnám fyzikálních i chemických vlastností hornin. Dochází až k rozkladu původních minerálů a tvorbě minerálů nových. Výsledným produktem chemického zvětrávání v našich oblastech je půdní jíl. Hlavním činitelem chemického zvětrávání je voda. Rychlost chemického zvětrávání je závislá na teplotě a vlhkosti – čím jsou obě veličiny větší, tím rychleji ke zvětrávání dochází. S významným chemickým zvětráváním se můžeme setkat ve vlhkých tropech.
Chemické zvětrávání způsobuje např. rozpouštění minerálů. Podílí se na něm např. atmosférická voda, která reaguje se vzdušným oxidem uhličitým
(CO2), což má za následek vznik kyselého roztoku, který rozpouští určité minerály během vsakování do půdy. Voda během vsakování do půdy rozšiřuje původní pukliny, čímž se postupně vytváří jeskyně. Tímto způsobem vznikají v oblastech s rozpustnými horninami (např. vápencem) krasové jevy, které znáte jako krápníkové jeskyně.
![]() |
| Obr. 1 Krasový systém |
| In: Acker, F. a kol.: The Joy of Knowledge: The Anatomy of the Earth. Mitchell Beazley Encyclopaedias, Ltd, Londýn, 1976. |
Zdroj: http://geologie.vsb.cz |
![]() |
| Obr. 2 Krápníkové útvary jeskyně Balcarka (Moravský Kras) |
| Autor: Prazak |
Zdroj: www.wikipedia.org |
Odkazy | ||
| ||
| ||