Voda se vyskytuje v půdě jako půdní voda, která je zadržována v puklinách. Voda se do půdy dostává srážkami nebo vsakem z koryt vodních toků. Část vody se vsakuje do hloubky a stává se podzemní vodou, část zůstává v půdě. Půdní voda je součástí oběhu vody v přírodě a zahrnuje veškerou vodu obsaženou v půdě ve skupenství kapalném, plynném i pevném. Někdy se používá pojmu půdní vláha, který vyjadřuje spojitost vody a půdy v souvislosti s vegetací, tedy rostlinami, které ji využívají při svém vývoji. Do kategorie půdní vody zahrnujeme i podzemní vodu, pokud její hladina zasahuje do půdního profilu, nebo pokud alespoň do tohoto profilu zasahuje vzlínající voda z podzemních zdrojů.(1)
Voda v půdě ovlivňuje jak fyzikální, tak fyzikálně chemické, chemické, ale i biologické pochody. Voda se podílí na tvorbě půdotvorného substrátu a půdy. Velký význam má trvalá přítomnost půdní vody pro růst rostlin i pro všechny organismy žijící v půdě. Ze zemědělsky využívaných rostlin má velké nároky na vodu např. cukrovka, kukuřice, nebo vojtěška.
Obsah vody v půdě se liší také v závislosti na půdním typu a schopnosti zadržení vody různými půdními druhy. Například trvale podmáčeným typem půdy jsou gleje. Z půdních druhů bývají náchylné k zamokření půdy jílovitohlinité, jílovité a jíly.
(1)Šarapatka, B. Pedologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1996. 235 s. ISBN 80-7067-590
![]() |
| Obr. 1 Vyprahlá zem, nedostatek vody |
Zdroj: www.ekolist.cz |
![]() |
| Obr. 2 Koloběh vody a role půdy v něm |
| Zdroj: CENIA |
![]() |
| Obr. 3 Trvale zamokřené půdy v ČR |
| Zdroj: VÚMOP, v.v.i. |