Ekonomika postavená na uspokojování lidských potřeb, se chová podobně jako živý organismus. To znamená, že přijímá z okolního prostředí materiály a energii, které potřebuje k své funkci a potom, co je přemění na druh energie, který nepotřebuje, je jako odpadní látky vypustí zpět do životního prostředí. V případě ekonomiky se na straně vstupů jedná o primární zdroje energie, tedy vytěžené suroviny, vyprodukovanou biomasu a vodu. Na straně výstupů jde o emise
do ovzduší, emise do vody, půdy a odpady, které tvoří zátěž životního prostředí. Sledováním této zátěže, která je spojená s výrobou a spotřebou v daném státě, se zabývá analýza materiálových toků. Ta mapuje toky látek a energií, které vstupují do procesu výroby a spotřeby (primární materiály – např. kovy, kámen nebo fosilní paliva
) a naopak z něj vystupují. Pomocí analýzy materiálových toků můžeme například vysledovat, jestli je hospodářství daného státu schopné v delším období při stejné výrobě a spotřebě stále méně zatěžovat životní prostředí, tedy být tzv. udržitelné.
Zjednodušené schéma materiálových toků v ekonomice |
Zdroj:CENIA |