Národní přírodní památka Panská skála v okrese Česká Lípa představuje významnou geologickou lokalitu, které dominují kamenné varhany vzniklé sloupcovitou odlučností čediče při tuhnutí lávy.
Stonehenge představuje komplex menhirů (kamenných bloků svisle zasazených do země) a kamenných kruhů, nacházející se na Salisburské pláni asi 13 km severně od městečka Salisbury v Jižní Anglii.
Obr. 3 Mohyla na mohylníku u Velké Dobré na Kladensku
Mohyla je uměle navršený násep z kamení nebo hlíny obvykle nad jedním či více hroby. Jedná se o způsob pohřbívání, který se objevoval zejména v pravěku v různých kulturách po celém světě. Mohyla na obrázku pochází ze střední a mladší doby bronzové.
Obr. 1 Přelomovým vynálezem v zemědělství se stal traktor (na obr. Lamborghini R6)
V roce 1901 byl v USA vyroben první provozuschopný traktor se spalovacím motorem, předchůdce současných traktorů. První český traktor vyrobily Škodovy závody Plzeň v roce 1926. Protože se poptávka po traktorech zvyšovala, jejich výrobu také zahájily koncem dvacátých let ČKD Praha (Praga AT 25) a Wichterle & Kovařík v Prostějově (Wikov). V té době bylo v Čechách používáno asi 3 000 traktorů a 350 motorových pluhů. Těsně po konci druhé světové války vyjel první prototyp traktoru značky Zetor. Dnes se v ČR ročně prodá cca 1 300 traktorů.
Obr. 1 Kategorie výnosovosti území ČR podle zastoupených BPEJ
In: Kategorizace katastrálních území pro určení jejich výnosovosti - Potenciály produkce biomasy [online], Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2009. [cit. 2012-10-17]. Dostupné z WWW:
Graf 1 Zastoupení hlavních ekosystémů na světové souši [%]
Zdroj: Duvigneaud, P. Ekologická syntéza. Akademia. Praha. 1988 in Nováček, P., Huba, M. Ohrožená planeta. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc, 1994. 203 str. ISBN 80-7067-382-6.
Obr. 2 Jeden z největších diamantových dolů na světě u města Mirnyj (Rusko)
Důl je hluboký 525 metrů a průměr je 1200 metrů a je nad ním vyhlášena bezletová zóna. Na jeho dně totiž skončilo už několik helikoptér díky proudění, které jáma vytváří.
Zdroj: https://maps.google.com
Obr. 3 Důl na měď Bingham Canyon (Utah - USA)
Největší prohlubeň vytvořená člověkem (průměr 4 km, hloubka 1,2 km)
Obr. 1 Tropický deštný prales v regionu Rondonia, Brazílie (1975)
Zdroj: UNEP
Obr. 2 Tropický deštný prales v Brazílii – stejný snímek z roku 2001
Rozšiřování infrastruktury (v tomto případě výstavba dálnice) znamená zvětšení životního prostoru a zvýšení šance na zajištění obživy obyvatel prostřednictvím zemědělství. Tento rozvoj však současně devastuje životní prostředí a přináší obrovské oběti v podobě ničení původního ekosystému důležitého pro celou biosféru.
Na obrázku vidíte jeden z možných způsobů pěstování kukuřice, který funguje jako levné a efektivní protierozní opatření. Kukuřice se vysévá do přemrzlé meziplodiny – Svazenky vratičolisté, která byla ponechána na poli přes zimu. Rostliny svazenky svým kořenovým systémem drží půdu pohromadě, až do doby než se zapojí nový porost kukuřice.
VÚMOP, v.v.i.
Zdroj: www.vumop.cz
Obr 2. Trvalou kontaminací půdy je aplikace pesticidů
Na obrázku vidíte přemnožené sinice a řasy, které tvoří povlaky na hladině rybníků. Přes povlaky sinic a řas neprochází dostatek světla, což způsobuje úhyn organismů citlivých na světlo. Sinice současně spotřebovávají velké množství kyslíku, který se nedostává dalším organismům, a tím způsobují jejich úhyn. Mnoho druhů sinic produkuje toxiny, které jsou nebezpečné pro vodní organismy i člověka.
Obr. 2 Protržená hráz odkalovací nádrže (Ajka, 2010)
V roce 2010 došlo v Maďarsku k jedné z nejhorších průmyslových havárií v dějinách Maďarska. Z protržené odpadní nádrže hliníkárny v Ajce tehdy unikl nebezpečný kal, který usmrtil 10 osob a zamořil plochu o rozloze asi 40 km2.
Obr. 1 Buštěhradská halda od Vrapic (Buštěhrad – Kladno)
Buštěhradská halda vznikla v polovině 20. století po těžbě z kladenských hutí. V 80. a 90. letech 20. století byla rekultivována, většina haldy byla pokryta hlínou a osázena. Uměle osazovaná zeleň se příliš neujala, ale halda začala po čase přirozeně zarůstat.
Obr. 2 Buštěhradská halda a její přirozené zarůstání vegetací
Dnes většinu haldy pokrývá vegetace (přirozené sukcesní společenstvo), postupně se zde uchycují stromy. Místo je vyhledávaným útočištěm zvěře. V současnosti nepředstavuje halda pro své okolí nepříjemnost, nedochází k významnějšímu šíření prachu, popílku a jedovatých látek apod.