Budoucnost: kybernetika a nanotechnologie
Otázka, kterou se v současné době zabývají jak naši politici, tak odborná i laická veřejnost, je, jak se bude ochrana životního prostředí vyvíjet v budoucnosti. Již nyní vstupují do výroby technologie, které jsou tzv. nezničitelné, tzv. nanotechnologie
, jež jsou extrémně malé (v řádech nano – tzn. 10−9 m (miliardtiny metru)) a jejichž cílem je snižovat spotřebu výrobků tím, že umožňují jejich delší životnost. Nanotechnologie využíváme v elektronice a elektrotechnickém průmyslu (paměťová média, fotomateriály, palivové články), zdravotnictví (cílená doprava léčiv), strojírenství (supertvrdé povrchy s nízkým třením, samočisticí otěruvzdorné laky), chemickém průmyslu (nanotrubice, nanokompozity, aerogely), optickém průmyslu (optické filtry, fotonické krystaly a vlákna, integrovaná optika), automobilovém a kosmickém průmyslu (katalyzátory, nanosenzory, konstrukční prvky raketoplánů), i v oblasti životního prostředí (biodegradace).
Lze také očekávat, že lidský faktor bude nahrazen robotizací výroby, která bude v souladu s čistou produkcí a bude tak šetrná k našemu životnímu prostředí. Většina lidských aktivit tak bude pravděpodobně řízena automaticky pomocí speciálně naprogramovaného softwaru. Můžeme však jen odhadovat, jakých rozměrů tento kybervěk může dosáhnout, než narazí na své hranice. Na druhou stranu nespornou výhodou moderních technologií zůstává, že snižují náročnost na ničení naší přírody a také je možné, že v budoucnu třeba zcela nahradí ropu, jejíž zdroje se radikálně ztenčují. Je totiž docela dobře možné, že právě vlastnosti těchto nových materiálů, možnosti technologických postupů a příslib nových objevů budou znamenat nástup čistých „zelených“ technologií.
Odkazy