Růst spotřeby a počtu obyvatel
Je zřejmé, že výše naší osobní spotřeby je ovlivněna výší měsíční mzdy (čím více peněz, tím více nakoupených věcí). Je také logické, že celková spotřeba roste s počtem obyvatel. Ne všichni však spotřebováváme stejně. Záleží na bohatství dané společnosti nebo státu a také rozvoji moderních technologií. Uvádí se, že 60 % celkové světové spotřeby připadá na USA a Evropu jako na nejvyspělejší části světa. Počet jejich obyvatel tvoří přitom jen 20 % celkové populace. To dokazuje, jak vysokého stupně spotřeby dosahují vyspělé země v kontrastu se zbytkem světa. To by samo o sobě nebylo nic špatného. Podíváme-li se však na tento nepoměr z hlediska trvale udržitelného rozvoje, měli bychom se nad naším chováním hluboce zamyslet. Jaké může mít důsledky, si můžete přečíst v kapitole: Důsledky zvyšující se spotřeby – chudoba, možnosti a limity.
Přesto číhají daleko větší rizika v těch částech světa, které modernizace a industrializace
teprve čeká. Právě s jejich rozvojem se očekává prudké zvýšení tlaků na životní prostředí. Odhaduje se, že počet obyvatel do roku 2050 přesáhne 9 mld., tato tzv. populační exploze vyvolá vysoký nárůst objemu odpadů, nedostatek potravin, místa a zdrojů energie. Říká se, že Země postupně naráží na své limity. Na druhou stranu s sebou industrializace přináší technologický pokrok, který tyto pesimistické závěry každým rokem posouvá daleko do budoucnosti a je pravděpodobné, že k něčemu podobnému ani nikdy nedojde. Odhady se však někdy zásadně liší od skutečnosti. Jedním z konceptů, který tyto limity respektuje a dává nám šanci se takovému konci vyhnout, je udržitelná spotřeba a výroba.