Ekonomická teorie si rozložení výroby zboží a výhodnost mezinárodního obchodu mezi jednotlivými státy světa vysvětluje pomocí absolutních a komparativních výhod. Podívejme se na jednoduchý příklad dvou zemí Tramtárie a Tuzérie, které mají stejné množství pracovníků i přírodních zdrojů. V obou vyrábí špunty a lahve. V každé z nich však vynalezli jiné technologie. V Tramtárii umí za jeden den vyrobit buď 20 špuntů nebo 20 lahví. V Tuzérii vyrobí za jeden den špuntů 40 nebo se stejnými náklady 60 lahví (tab. 1). Tuzérie má u obou výrobků absolutní výhodu, protože jich dokáže se stejnými náklady vyrobit více. Když se však bude rozhodovat, bude-li vyrábět špunty nebo lahve, zjistí, že pro vyrobení jednoho špuntu, se bude muset vzdát 1,5 lahve. V Tramtárii se pro výrobu jednoho špuntu budou muset vzdát 1 lahve (tab. 2). V Tramtárii je tedy výroba špuntů relativně levnější, Tramtárie má ve výrobě špuntů tzv. komparativní výhodu. V Tramtárii se proto budou vyrábět špunty a v Tuzérii lahve.
Komparativní výhoda při výrobě určitého zboží znamená, že subjekt při výrobě tohoto zboží musí obětovat méně jiného zboží než druhý subjekt. Teorie komparativní výhody dokazuje, že směna může být prospěšná i v případě, kdy subjekt má absolutní výhodu u veškerého zboží. Každému se zkrátka vyplatí specializovat se na výrobu věcí, v nichž má komparativní výhodu.
Tab. 1 | Tab. 2 | |||||
Výroba za 1 den: | Musí se vzdát: | |||||
špunty | lahve | špunty | lahve | |||
Tramtárie | 20 | 20 | Tramtárie | 1 lahev | 1 špunt | |
Tuzérie | 40 | 60 | Tuzérie | 1,5 lahve | 2/3 špuntu |