Nejvýznamnější problémy životního prostředí související s potravinářským průmyslem jsou spotřeba a znečišťování vody, spotřeba energie a produkce odpadů. Většina vody, která se nestává součástí výrobků, nakonec závody opouští v podobě odpadních vod. Odpadní voda z průmyslu potravin, nápojů a mléka má vysoké hodnoty CHSK
a BSK
. Tyto úrovně mohou být 10–100krát vyšší, než má odpadní voda z domácnosti. Ve vodním prostředí způsobují odpadní vody z potravinářského průmyslu okyselení a eutrofizaci
. Hlavními látkami znečisťujícími ovzduší jsou pevné částice
a pachové látky.
Velké objemy odpadních vod produkuje cukrovarnický průmysl, nejzávadnější je tzv. řízková voda s vysokou hodnotou BSK5 nad 1500 mg/l a obsahem sacharózy, která snadno kvasí. Při výrobě sladu a piva mají velmi vysokou hodnotu BSK odpadní vody z omývání kvasných kádí, 2–13 tis. BSK mg/l. Nebezpečným odpadem z mlékárenské výroby je voda znečištěná mléčnými bílkovinami, které kvasí a obtížně se odstraňují z odpadních vod. Pokud jde o masokombináty a jatka, odpadní vody obsahují zbytky živočišných bílkovin, krve a možné infekce. Na jednu porážku v jatkách se spotřebuje 200–2000 litrů vody, která obsahuje krev, tuky i dusíkaté látky. Do odpadních vod se může dostat i kyselina fosforečná (H3PO4), používaná v potravinářské výrobě jako tzv. éčko a také při čištění a úklidu. V malém množství je pro lidský organismus neškodná, fosfor se podílí na stavbě zubů a kostí. Pokud ho je však nadbytek, vylučuje se z těla ve formě fosforečnanu vápenatého a tělo tím odvápňuje.
Vliv potravinářské výroby na životní prostředí je také bezprostředně spojen se zemědělskou výrobou. Více se dozvíte v kapitole: Jak ovlivňuje využívání půdy životní prostředí?
| Obr. 1 Alternativou ke konvenčně vyráběným potravinám jsou biopotraviny |
| Autor: Lenka Bauerová |
Zdroj: www.biospotrebitel.cz |
| Obr. 2 Nakupovat potraviny přímo z farem můžete na farmářském trhu |
| Autor: Michal Sänger |
Zdroj: http://www.flickr.com/ |
Odkazy | ||
| ||
| ||