Stavebnictví

Do negativních dopadů stavebnictví je možné zahrnout všechny články stavební výroby od těžby surovin, přes výrobu stavebních hmot, vlastní výstavbu, až po vznik stavebních odpadů a provoz budov.

Na životní prostředí působí stavebnictví tím, kolik plochy zabírá (zastavěná plocha se stává mrtvou, dochází k fragmentaci krajiny a ke změnám odtokového režimu krajiny), při samotné stavbě a opravách budov (hluk, prašnost, odpad, použité materiály), při jejich užívání a provozu (spotřeba elektrické energie, tepla a vody, údržba, látky uvolňující se z použitých materiálů) a nakonec při demolici staveb, kdy se budovy mění na stavební odpad. Se stavební výrobou souvisí i znečistění hlukem, prachem a dalšími znečišťujícími látkami z dopravy a zvýšená úmrtnost zvířat související s provozem na komunikacích. Zájem o nové bydlení podporuje také fenomén zvaný suburbanizace, který značně přispívá k celkovým dopadům výstavby na životní prostředí a přináší spoustu vedlejších dopadů spojených zejména s dopravou a změnou využití krajiny.

Pozitivním trendem ve stavebnictví je snaha o zmírnění jeho dopadů např. využíváním recyklovaných a obnovitelných materiálů, snižováním spotřeby energie k vytápění budov, kvalitním zateplováním staveb, modernizacemi a rekonstrukcemi.

Tab. 1 Měrné ekologické parametry stavebních konstrukcí

Parametr	Jednotka	Ocelová konstrukce	Cihelné zdivo	Dřevěná konstrukce
Spotřeba energie	MJ/kg	30,0	6,0	4,0
Emise CO₂	t/m³	20,0	0,8	0,2
Emise SO₂	g/kg	1,8	1,0	0,0
Emise TZL	g/kg	5,0	0,5	0,0
Spotřeba vody	m³/t	55,0	0,8	0,0

Obytné stavby, jako jsou rodinné a bytové domy, jsou rozlišovány podle typu nosné konstrukce na montované, zděné, dřevěné a podle jiného druhu použitého materiálu (včetně kombinací). Tabulka popisuje vliv nejpoužívanějších stavebních konstrukcí na životní prostředí dle vybraných parametrů. Dle údajů je nejvíce energie a vody spotřebováno při výrobě oceli pro ocelové konstrukce, při jejíž výrobě zároveň vznikne nejvíce emisí CO₂, SO₂ a tuhých znečišťujících látek (TZL). Naopak zpracování recyklovatelné dřevní hmoty spotřebovává materiálové a energetické zdroje jen ve velmi malé míře.

Graf 1: Vývoj využití území, ČR - Zemědělský půdní fond [index 2000=100]

Nejsou dostupná aktuální data.
Zdroj: ISSaR