Rybolov
Dlouho skýtalo moře obživu jen pro obyvatele žijící na pobřeží, ale s rozvojem rychlé a velkokapacitní dopravy a potravinářského průmyslu je možné ryby a jiné mořské produkty dopravovat po celém světě a daleko do vnitrozemí. Zároveň s použitím technik průmyslového rybolovu stouply i úlovky a ryby se tak svou cenou staly ještě dostupnější.
Spotřeba ryb stoupá téměř shodně s růstem obyvatel na Zemi, jak ukazuje graf č. 1. S tím souvisí i přelovování a úbytek populací ryb (viz graf č. 2). Například populace sleďů v Atlantském oceánu se ocitla na hranici vyhubení. V současnosti tomuto osudu čelí dříve velmi hojný tuňák obecný, treska obecná i další druhy včetně několika druhů žraloků. V sítích navíc uvízne spousta dalších druhů ryb, želv a delfínů, kteří zahynou úplně zbytečně a jejich těla jsou poté bez užitku naházena zpět do moře jako odpad. Rybolovem jsou také ohroženy křehké a mnohdy vzácné ekosystémy mořského dna. Průmyslový rybolov se tak v současnosti podílí na snížení druhové pestrosti života v oceánech a ohrožení několika konkrétních druhů. Na mezinárodní úrovni je např. již od roku 1986 zakázán lov velryb. V současné době se podobně jakou ostatních odvětví prosazuje udržitelné rybářství či šetrný rybolov. Více informací najdete v odkazech.
V podmínkách ČR je rybolov propojen s rybníkářstvím, které spravuje a udržuje rybníky. Rybníky tvoří typické prvky krajiny zejména v jižních Čechách, péče o rybníky je součástí péče o krajinu. Rybolov tak nemá v našich podmínkách vysloveně negativní vliv na životní prostředí.