Na každý výrobek, který chceme vyrobit, je potřeba nějaký materiál. Ten se musí někde získat, někam dopravit a nějak zpracovat. K tomu všemu je potřeba velké množství energie, kterou člověk není schopen vlastními silami dodat. Dnes tedy využíváme především energii vyráběnou průmyslově.
Některé výrobky spotřebovávají energii i při jejich používání (např. elektrospotřebiče). Při používání jiných se zase do životního prostředí dostávají odpadní látky (např. u automobilů). A nakonec záleží i na tom, jak s výrobky naložíme, když doslouží a stanou se odpadem. Vliv na životní prostředí se tedy s výrobky nese v celém jejich životním cyklu
. To samé platí i o službách a obchodu. I s jejich poskytováním je spojena spotřeba energie, doprava, výstavba a provoz budov a konečně i využívání půdy.
Výrobu a spotřebu zkrátka nelze jednoduše oddělit. Podstatnou roli v tomto vztahu hraje spotřeba, která vytváří poptávku po výrobcích i službách, i přesto, že daleko větší vliv na životní prostředí má samotná výroba.
| Obr. 1 Životní cyklus výrobku |
| Zdroj: CENIA |