Pohledy na vybrané téma
Navigace sekce

Textilní průmysl

Textilní průmysl se vyznačuje velkou spotřebou vody, s čímž souvisí i jeho dopad na životní prostředí.  Významné environmentální vlivy má již samé pěstování textilních plodin, zejména bavlníku, které je velmi náročné na vodu, hnojiva a pesticidy. Na 4 % obdělávané zemědělské půdy, které z celé světové plochy bavlna zaujímá, padne víc než 10 % světové spotřeby pesticidů a téměř 25 % světové spotřeby insekticidů. Pokud jde o emise do ovzduší, při textilní výrobě vznikají těkavé organické látky (VOC), prachové částice (PM) a zápach. Množství emisí však není nijak významné.

Textilní průmysl však produkuje obrovské množství odpadních vod, které vznikají při praní, čištění, barvení a úpravě textilního vlákna a při výrobě páry. Tato voda má vysoké hodnoty biologické spotřeby kyslíku (BSK), rozpuštěných anorganických solí a vysokou teplotu. To snižuje množství kyslíku ve vodě a může vést k částečnému nebo úplnému zničení ekosystému vodního toku a k rozvoji eutrofizace. Zdrojem znečištění odpadní vody jsou přírodní nečistoty z textilního vlákna a chemické prostředky použité při výrobě (změkčovadla, bělící prostředky apod.). 

Textilní výroba má i jiné dopady. V současnosti je velká většina textilní výroby soustředěna do Asie. Mezi největší producenty textilu a oblečení patří Čína, Indie a sousední Pákistán a Bangladéš. Velká část produkce však končí na opačném konci světa, ve vyspělých zemích. Takové obyčejné džíny, než se dostanou k vám do skříně, urazí okolo 19 000 km1), což představuje obrovskou zátěž plynoucí z dopravy.

Přitom každý z nás spotřebuje ročně průměrně 15 kg textilu, v Německu je to dokonce okolo 20 kg. Na zvyšování zátěže životního prostředí se také podílí rostoucí obliba a podíl umělých vláken v textiliích. Jejich výroba (vyrábí se z ropy) je cca 13krát energeticky náročnější než produkce bavlny a za posledních 20 let se více než zdvojnásobila. Textilní průmysl je také jedním z odvětví, které odráží negativní důsledky spotřeby v zemích třetího světa.

1) Špačková Š., Důsledky globalizace oděvního průmyslu pro rozvojové země. 2005. Brno. Dostupný na WWW: www.fairtrade.cz/files/texty/fairtrade/dp-spackova.pdf

 

Obrázky
Obr. 1 Vliv výroby textilu z bavlny na životní prostředí v celém životním cyklu
Zdroj: Jak žít dobře zdravě a ekologicky šetrně, Arnika 2010
Obr. 2 Aralské jezero
Pěstování bavlny je možné považovat za příčinu přeměny středoasijského Aralského jezera na nehostinnou slanou poušť, a to kvůli odvádění vody z jeho přítoků na zavlažování tamějších bavlníkových plantáží.
Zdroj: http://na.unep.net
Odkazy
Odkazy
Svět v nákupním košíku – kampaň Ušili to na nás!
Textil a odívání – móda, která Zemi moc nestojí (PDF, 4 str.)
Jezero Aral čeká na záchranu
Průvodce nákupem netoxického oblečení (PDF, 25 str.)
Tragédie v textilce ukázala skutečnou cenu oděvů
Videa
Aralské jezero (1976 – 2006)