Pohledy na vybrané téma
Navigace sekce

Odstranění těžkých kovů

Těžké kovy jsou vázané ve většině fosilních paliv a během spalování se tak uvolňují spolu s ostatními látkami. Mohou unikat do atmosféry buď vázané na prašné částice nebo v podobě par. Jde především o následující kovy: arsen (As), kadmium (Cd), chrom (Cr), měď (Cu), rtuť (Hg), molybden (Mo), nikl (Ni), olovo (Pb), selen (Se), vanad (V) a zinek (Zn). Tyto prvky, zejména ve větším množství, jsou velmi toxické a nebezpečné pro živé organismy i pro životní prostředí. V tělech živočichů i člověka se totiž neodbourávají, ale hromadí. Postupně pak mohou způsobit vážné zdravotní komplikace.

Většina obsahu těžkých kovů je ze spalin odstraňována současně s odlučováním popílku, neboť tyto látky kondenzují na pevných částicích. Výjimku tvoří rtuť (Hg), která je při provozních teplotách odlučovačů (nad 150 °C) v plynném stavu. Další podíl kovů, včetně rtuti, se vyloučí během procesu odsiřování.

V případě vysokých koncentrací těžkých kovů se pak musí používat speciální techniky k jejich odstraňování ze spalin, například mokrá vypírka v kyselém prostředí, zachycení na aktivním uhlí nebo použití uhlíkových filtrů. Tyto techniky se však používají pouze v některých spalovnách odpadu, kde je obsah těžkých kovů ve vstupním palivu mnohem vyšší.