Na vytápění v domácnostech se spotřebuje cca 2/3 veškeré spotřebované energie. Proč to tak je? Je to tím, že teplo je, například oproti mechanické energii, energeticky mnohem více náročné. Ukážeme si to na malém příkladě. Představte si, že pro zvednutí 1 kg vody (což odpovídá jedné krabici mléka) do výšky 1 m je potřeba vydat energii o velikosti 10 J. Ale chceme-li jeden litr vody ohřát o 1ºC, musíme vodě dodat celých 4 180 J. V případě, že bychom chtěli o 1 °C ohřát jeden litr vzduchu, který má menší tepelnou kapacitu, je to o trochu méně, v závislosti na vlhkosti kolem 1 000 J. Přesto je rozdíl v mechanické a tepelné energii obrovský, celé 3 řády.
Dalším důvodem, proč spotřeba tepla tvoří většinu našich nákladů na provoz domácnosti, je skutečnost, že z domů spousta tepla uniká. Některým únikům lze zabránit nebo je výrazně snížit (například tím, že budeme větrat krátce, ale intenzívně), ale jiné vyžadují nákladné investice. Situace a její řešení je samozřejmě pro každý objekt jiná. Měření však ukazují, že nejvíce tepla pravidelně uniká nezateplenými stěnami, okny a střechami budov. Vhodným způsobem, jak zabránit únikům tepla, je proto výměna starých netěsnících oken za nová s izolačním dvojsklem či trojsklem nebo kompletní zateplení budovy. Významným způsobem lze také ušetřit výměnou starého kotle. V praxi se potvrzuje, že při výměně běžného kotle za nový, energeticky úsporný a účinnější, může klesnout spotřeba paliva o 30–50 %.
![]() |
Obr. 1 Tepelné ztráty budov |
Autor: Passivhaus Institut |
Zdroj: www.wikipedia.org |
![]() |
Obr. 2 Obvyklé úniky při tepelných ztrátách budov |
Vedle dopravy a průmyslu se spotřebuje nejvíce energie na provoz budov. Topení, chlazení a osvětlení obytných a nebytových budov spotřebuje v technologicky vyspělých státech přibližně 35–40 % veškeré energie. |
Zdroj: EkoWATT |
![]() | ||
| ||