S energetickými zdroji souvisí i způsob, jakým jsou suroviny dopravovány na místo spotřeby. Velká vzdálenost, objem a způsob přepravy často vytvářejí značná rizika pro životní prostředí. Proto si o nich řekneme více.
Uhlí se nejčastěji dopravuje po železnici, dále pak lodní a silniční dopravou. Při jeho transportu jsou největšími problémy zvýšená prašnost a hladina hluku, spojené zejména s nakládkou a přepravou uhlí po silnici.
Zemní plyn a ropa se přepravují potrubím (ropovody a plynovody) nebo po moři lodními tankery. Plynovody jsou vedeny nejčastěji po souši, ale mohou být položeny i na mořském dně. Tímto způsobem se do Evropy dopravuje např. zemní plyn z nalezišť v Severním moři nebo z Afriky. Potrubí pro dopravu ropy a plynu jsou relativně bezpečná a havárie se stávají jen výjimečně. Zemní plyn je navíc lehčí než vzduch a není toxický, proto jeho případný únik neohrožuje životní prostředí.
Ani doprava jaderného paliva není bez komplikací. Aby nedocházelo k úniku záření do okolí nebo pokusům o teroristický útok, panují při jeho transportu a následně i převozu vyhořelého paliva přísná bezpečností opatření.
![]() | ||
| ||
| ||
![]() | ||
| ||