Uran

Uran se v přírodě vyskytuje v uranových rudách jako směs tří izotopů ²³⁴U, ²³⁵U a ²³⁸U. Pro energetické účely je nejvhodnější ²³⁵U, který se mezi ostatními dvěma izotopy vyskytuje pouze 0,7% podílem. Aby bylo možné použít uran jako jaderné palivo, je nutné ho tzv. obohatit, tedy zvýšit koncentraci právě tohoto izotopu. K tomu se obvykle používá uran obsahující 3–5 % izotopu ²³⁵U.

Uranová ruda se těží podobně jako uhlí hlubinným způsobem. Těžba a zpracování je však vzhledem k její radioaktivitě zdraví škodlivá. Z vytěžené uranové rudy se surovina od hlušiny nejprve oddělovala mechanicky pomocí gravitace. Později, v 60. letech 20. století, se přešlo k účinnějšímu chemickému loužení kyselinou sírovou (H₂SO₄) přímo v podzemí. Tato metoda však velmi negativně ovlivňuje stav a kvalitu podzemní vody v okolí.

Největší zásoby uranových rud, jak ukazuje obrázek 2, se nacházejí v Kanadě, Austrálii, USA, Nigérii, Rusku a Jihoafrické republice. V České republice se uran těžil v Jáchymově, Horním Slavkově, na Příbramsku, na Moravě, v západních a zejména pak v severních Čechách v ložiscích Hamr a Stráž. V současné době se v ČR již uran těží pouze v rámci sanačních činností (při likvidaci starých ložisek, ze kterých stále vytéká kontaminovaná voda, a při čištění této vody) poblíž Dolní Rožínky u Žďáru nad Sázavou. I tak jde o jedinou probíhající těžbu v Evropské unii.