Vodní energie

Vodní energie je ze všech obnovitelných zdrojů ve světě i v ČR využívána nejvíce. U nás má dlouholetou tradici (dříve například vodní hamry a mlýny). Energie vody nám slouží především k výrobě elektřiny. Vodní elektrárny se dělí na malé (do 10 MW) a velké (nad 10 MW). Vodní elektrárny se na výrobě elektřiny v ČR podílejí asi 3,5 %. V ČR jsou až na pár výjimek všechny velké vodní elektrárny umístěny na Vltavě, kde tvoří tzv. Vltavskou kaskádu.

Princip vodní elektrárny je mnohem jednodušší než tepelné elektrárny. K roztočení generátoru stačí proud vody, který teče samospádem přes lopatky vodní turbíny. Některé vodní elektrárny slouží jako skladiště elektřiny, říkáme jim přečerpávací. Jsou založeny na principu dvou nádrží, mezi kterými je výškový rozdíl. V době přebytku elektřiny (v noci) se voda čerpá do horní nádrže. Odtud se během dne, kdy je poptávka po energii větší, opět pouští zpět a turbíny vyrábí elektřinu. V ČR jsou v současné době postaveny tři velké přečerpávací vodní elektrárny: Štěchovice, Dalešice a Dlouhé Stráně.

Malé vodní elektrárny se staví nejčastěji na vodních tocích, kde dříve stály mlýny a jezy. Tyto elektrárny slouží především jako sezónní zdroje energie, jelikož průtok vody během roku kolísá. Výhodou výstavby malých vodních elektráren je možnost pokrytí vlastní spotřeby a prodeje elektřiny. Nevýhodou je závislost na počasí, náročnost technické instalace a dlouhá doba návratnosti investice. Výstavba velkých vodních elektráren je daleko více problematická z hlediska ekologie a ochrany životního prostředí. Více se dozvíte v kapitole: Specifické problémy obnovitelných zdrojů energie.

V zahraničí se využívá energie vody i dalšími způsoby. Například energie přílivu a odlivu, kde se využívá zvedání a pokles mořské hladiny, energie mořského příboje, nebo energie vodních proudů.

Graf 1: Vývoj výroby elektřiny z vodních elektráren v ČR [GWh]

Nejsou dostupná aktuální data.
Zdroj: ISSaR