Větrnou energii používají lidé od dávnověku. Se zařízeními, jejichž hlavní pohon obstarával vítr, se setkáváme už ve starověké Číně.
Nejčastěji se energie větru využívala za pomoci větrné turbíny. Zejména v minulosti turbína konala přímo mechanickou práci – větrné mlýny mlely obilí nebo sůl, větrnými stroji se čerpala voda nebo poháněly pily. Větrné mlýny se v Evropě objevují poprvé na přelomu 1. a 2. tisíciletí našeho letopočtu. Historicky je stavba prvního větrného mlýnu na území Čech, Moravy a Slezska doložena již v roce 1277 v zahradě Strahovského kláštera v Praze. Největší rozkvět doznalo větrné mlynářství v Čechách ve 40. letech 19. století, na Moravě a ve Slezsku o něco později. Celkem bylo na území dnešní ČR 879 větrných mlýnů.
V současnosti se mechanická energie, získaná z energie větru, používá pro pohon turbíny a následně alternátoru ve větrných elektrárnách.
Samostatnou kapitolou ve využívání větru byla lodní doprava, která byla před příchodem parních a posléze i spalovacích motorů na větru doslova závislá a přispěla například i k objevení Ameriky. Nejstarší zmínka využití větru (lodní plachta) pochází z doby přibližně 1 000 let př. n. l.
![]() |
Obr. 1 Větrný mlýn v Kuželově |
Autor: Manka |
Zdroj: www.wikipedia.org |
![]() | ||
| ||