Rozvodná síť
Jak víme, elektřinu lze měřit skrze napětí U. Jeho velikost je důležitá zejména pro efektivní přenos elektrické energie. Na požadované napětí se elektřina vyrobená v elektrárnách zesiluje (transformuje) v transformátorech a proudí dál rozvodnou sítí až ke spotřebitelům.
Rozvodnou síť tvoří soustava kabelů, drátů a vodičů, které vedou elektřinu ve vzduchu, pod zemí i pod vodou, a dělí se na elektrickou přenosovou soustavu a distribuční síť.
Elektrickou přenosovou soustavu lze přirovnat k dálniční síti, protože tvoří páteřní soustavu potřebnou k zajištění přenosů velkého objemu energie na velké vzdálenosti. Začíná již v areálu elektrárny, kde jsou umístěny transformátory, které zvyšují elektrické napětí generátoru
, a pokračuje přes velké rozvodny až k menším, kde se napětí opět transformuje na nižší hodnoty. Pro tyto dálkové rozvody se používá nadzemní vedení velmi vysokého (VVN) či vysokého napětí (VN) o napětí až stovek kilovoltů (v ČR je to 400, 220 a 110 kV). Při těchto přenosech vznikají velké energetické i finanční ztráty, kterým je nutné zabránit. Distribuční síť začíná menší rozvodnou, a přes transformovny a trafostanice jí proudí elektřina až k jednotlivým odběratelům. Místní rozvody distribučních sítí používají napětí desítek kilovoltů (v ČR 10 kV resp. 22 kV a 35 kV), domovní rozvody mají provozní napětí řádově stovek voltů (230/400 V). V elektrické zásuvce, kde končí dlouhá cesta elektřiny z elektrárny, je běžně napětí 230 V.
V ČR vlastní přenosovou soustavu společnost ČEPS a.s. Ta ji pronajímá distributorům elektřiny, kteří se starají o fyzický přenos elektřiny od výrobce k zákazníkům. Ve středních, západních, severních a východních Čechách a na severní Moravě působí jako distributor ČEZ, v Praze zajišťuje dodávky PRE a v jižních Čechách a na Moravě společnost E.ON.